Rozhovor s Tomášem Dudou – ředitelem FSC ČR tisknout

Nezávislá kontrolní a certifikační společnost TÜV SÜD publikovala ve svém magazínu rozhovor s ředitelem FSC ČR Ing. Tomášem Dudou, který přinášíme v plném znění.

Málo FSC certifikovaných lesů činí dřevozpracovatelům potíže

Zatímco země jako Chorvatsko, Polsko nebo Litva mají více než polovinu svých lesů pokrytých mezinárodní certifikací Forest Stewardship Council (FSC), Česká republika, která má jen něco málo přes 50 000 hektarů certifikovaných lesů, což jsou pouhá 2 procenta celkové zalesněné plochy, zaostává na spodní příčce statistiky FSC.

Tento stav komplikuje situaci firem, které chtějí ve výrobě využívat jen dřevo z certifikovaných zdrojů, a tím se chovat odpovědně k přírodě. Mezi další důvody patří i malý zájem českých státních organizací o certifikaci FSC. To se ale pomalu mění, ku prospěchu firem i obyvatel České republiky.

Co by člověka mělo napadnout, když na výrobcích uvidí označení FSC?

První myšlenka by měla být, že je to výrobek pocházející z odpovědných zdrojů. Tím myslíme dřevo z lesů, kde se hospodaří šetrně, s ohledem na přírodu, na místní obyvatele, ale také na ekonomiku samotného vlastníka lesa. Do odpovědných zdrojů FSC započítáváme i recyklovaný materiál, případně i kombinace těchto typů surovin s dřevem z odpovědně obhospodařených lesů. Když zákazník kupuje výrobek s označením FSC, v každém případě podporuje šetrné hospodaření v lesích a šetrné zacházení s lesy.

A jak to vypadá opačně, když na nějakém dřevěném výrobku označení FSC není?

V tom případě by se dalo říci, že pokud výrobek, který si člověk koupí, nemá označení FSC, neposkytuje žádnou záruku, že dřevo nepochází například z nějakých ilegálních těžeb, nebo že se při těžbě nezničila příroda. Označení FSC je zárukou toho, že jsem podpořil šetrné lesní hospodaření, a že se nepodílím na nějakých devastačních metodách.

Jak často mají zákaznici šanci vidět označení FSC na výrobcích v českých obchodech?

V poslední době už je to celkem běžné, ve větším obchodu se dá narazit na FSC výrobky. Také funguje princip, že jakmile se člověk s touto značkou jednou seznámí a ví, co logo FSC znamená, tak ji na výrobcích snáze najde. Pokud předtím o značce nikdy neslyšel, tak se mu ztratí v záplavě ostatních informací. Když už ale člověk označení FSC zná, tak výrobků s tímto certifikátem začne vidět více.

A kde se dá na označení FSC narazit nejčastěji?

Nejčastěji se s tímto označením můžeme v obchodech setkat v oblasti hygienických nebo kancelářských papírů. Je také možné sehnat FSC podlahy nebo zahradní nábytek. FSC ale umožňuje i certifikování méně obvyklých výrobků, protože je v jeho kompetenci certifikovat všechny produkty z lesa – nejen dřevo nebo papír, ale třeba i kaučuk. Mohou se tak například vyrábět tenisky, které mají podrážku z FSC kaučuku, a proto se můžete s označením FSC setkat i na tak nečekaném výrobku, jakým jsou boty.

Jak vůbec vznikl dnes rozšířený standard FSC?

Musím se vrátit na přelom osmdesátých a devadesátých let minulého století, kdy veřejnost hodně žila tématem drancování tropických lesů, které se dobře medializovalo. Problém s lesy se ale netýká jen tropických oblastí, je aktuální po celém světě. Tak společnost začala po obchodnících vyžadovat nějakou záruku kvality, respektive lidé chtěli podpořit nějaké lepší nakládání s lesy a nechtěli se ani nepřímo podílet na jejich drancování.

V roce 1992 probíhala v Riu mezinárodní konference o životním prostředí a ta se mimo jiné zabývala změnami v přístupu k životnímu prostředí, kdy se začínaly kloubit sociální, ekonomické a ekologické zájmy ve prospěch ochrany přírody. V tomto společenském klimatu se začala bavit relativně pestrá skladba zájmových skupin, mezi které patřily dřevozpracovatelské firmy, obchodníci, prodejci finálních výrobků, certifikační firmy, vědci a vládní i nevládní organizace. Společně řešili téma, jak pomoci lesům.

Jednou z možností, na které se shodli, byla certifikace lesů. To měl být systém, který by definoval šetrné lesní hospodaření, a zároveň systém, který by byl schopen zaručit, že během zpracování této suroviny se dají věrohodně označovat výrobky, které má potom spotřebitel možnost preferovat, chce-li podpořit šetrné lesní hospodaření. V roce 1993 tak oficiálně vznikla organizace FSC, která měla za cíl šetrné lesní hospodaření podpořit.

Pro koho je dnes certifikace FSC v České republice určena?

Certifikace FSC je určitě žádoucí pro firmy, které se pohybují ve dřevozpracovatelském průmyslu. Je ale důležitá i pro společnosti, které třeba jen obchodují s dřevěnými výrobky, nebo se surovinami na bázi dřeva. Můžeme si za tím představit papírny, velkoobchody s papírem, tiskaře nebo firmy, které se zabývají obaly. Určitě ale nesmíme zapomenout na samotné lesníky, pro které certifikace také platí. Celý důvod, proč se FSC dělá, je, aby se podpořil systém, ve kterém existují pravidla šetrného lesního hospodaření.

Když se díváme na firmy, které poptávají certifikaci, spousta z nich od začátku devadesátých let vyvinula vlastní systém auditu a certifikace výrobků pocházejících ze dřeva – například IKEA. Proč by se měly české firmy zabývat certifikací FSC, když je na trhu i další škála individuálních systémů hlídání odpovědného zacházení s lesy?

Je pravda, že některé velké firmy mají své vlastní standardy. Ty však platí jen pro tuto firmu samotnou. FSC je největší mezinárodní univerzální systém certifikace lesů a výrobků, které z lesů pocházejí. Zrovna firma IKEA, která má své vlastní požadavky na dodávky dřeva, se docela shoduje s nároky FSC a vyžaduje po svých dodavatelích, aby měli certifikát FSC, i když má svůj vlastní standard a pravidla. Mimochodem u IKEA je zajímavé nastavení její vnitřní politiky, která vyžaduje, aby do konce roku 2020 bylo všechno dřevo, které se objeví v jejích výrobcích, buď s certifikátem FSC, nebo recyklované.

Dále mohou některé firmy chtít pomocí FSC ukázat klientům – ať jsou to další firmy nebo koncoví spotřebitelé – že jim záleží na tom, jaký je původ suroviny, z níž vyrábí. Je to způsob určité sociální odpovědnosti. FSC také funguje jako měkký tržní nástroj, který firmy mohou využít ke své propagaci. Hodně záleží i na aktuální situaci v daném regionu, jaká je poptávka po FSC, v jakých oborech atd.

Podíl lesů certifikovaných FSC se velmi liší – od zemí jako jsou Chorvatsko, Polsko nebo Litva, kde je velice vysoký, po Brazílii, Spojené Státy, Rusko nebo Čínu, kde je naopak velmi nízký. Co přesně ovlivňuje tuto hierarchii?  

Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Každá země je trochu jiná, i když mají všechny lesů dostatek. Dalším důvodem je, že FSC má nastavena jednoznačná pravidla, a pro splnění těchto pravidel je důležité mít lesní hospodaření na určité úrovni. Certifikát FSC není nastaven tak, aby ho dostaly automaticky všechny lesy na světě – pak by nebyl úplně ideální. Za současných podmínek může certifikát získat opravdu jen ten vlastník lesa, který dbá na ekologické aspekty hospodaření, ale také na sociální otázky, které se týkají práv místních obyvatel či jeho zaměstnanců. Pravidla nejsou jednoduchá, aby na ně dosáhli všichni. Jelikož FSC je také tržním nástrojem, statistiky mohou být ovlivněny i poptávkou po FSC dřevě.   

Jak to vypadá v České republice z pohledu plochy FSC certifikovaných lesů? Kde se nacházíme třeba ve srovnání s Polskem nebo s Litvou?   

V Česku máme nějakých 50 000 ha certifikovaných lesů, což odpovídá asi 2 procentům celkové lesní plochy. Je to velký rozdíl například oproti Polsku, kde jsou miliony certifikovaných hektarů. Rozdíl je velký, protože třeba v Polsku se před určitou dobou rozhodly pro FSC certifikaci polské státní lesy, které vlastní lesů opravdu hodně. Tím, že se jeden vlastník rozhodl, že půjde tuto cestou, skokově začala růst rozloha certifikovaných lesů. V Česku se státní lesy zatím do certifikace nepřipojily.  

Proč je tomu tak? Máte nějaké signály, že by se v tomto směru něco změnilo?  

My zde dlouhodobě vidíme nezájem o certifikaci, byť jsou v Česku firmy, které certifikát potřebují a řeší to tím, že dováží certifikované dřiví z okolních zemí jako je Slovensko nebo Polsko. My se samozřejmě snažíme, abychom zájem vzbudili, nicméně současná situace je taková, že vláda České republiky o certifikaci lesů nestojí. S vojenskými lesy je situace trochu jiná, tam jsme už v jednání, kde společně zvažujeme, jestli by se nevyplatilo nějakou divizi certifikovat.   

Co byste potřeboval, abyste mohl přesvědčit český stát, že FSC je záležitost, která stojí za pozornost?

Jsou dvě motivace, které u vlastníků lesů se objevují nejčastěji: jedna z nich je finanční, kdy jsou odběratelé nebo zpracovatelé ochotni připlatit si nebo zvýhodnit FSC certifikované dodávky. Druhá motivace je mediální: protože je certifikát FSC mezinárodně důvěryhodné hodnocení poskytované nezávislou třetí stranou, je možné jej využít v komunikaci firmy (respektive vlády ČR), že s lesy nakládá šetrně.  

Kolik FSC auditorů existuje v České republice?

My tuto evidenci nevedeme. V Česku ale funguje sedm certifikačních firem, z nichž je pět významných. Dá se očekávat, že každá z těchto firem má kolem dvou lidí, kteří se zabývají audity FSC. Celkově tedy můžeme odhadovat cca 10 až 15 auditorů.

S čím mají auditoři v současné době nejvíce práce?

Pravděpodobně to budou audity ve zpracovatelském řetězci. Evidujeme okolo 200 firem, které mají certifikát ve dřevozpracovatelském řetězci, a každá z těchto firem musí každoročně projít auditem. Auditoři jsou povinni jednou za rok každou takovou firmu navštívit, zkontrolovat, že prodala jen FSC certifikované výrobky, kolik koupila FSC certifikovaného materiálu atd. Samozřejmě také kontrolují, jakým způsobem firmy používají logo FSC či označování výrobků k propagaci.

Co by měly firmy dělat, aby se na FSC certifikaci dobře připravily? 

Nejlepší je mít připravený kvalitní interní audit na nečisto, aby věděly, zda na certifikaci stačí. K tomu potřebují nějakou směrnici, v níž si firma určí, jakým způsobem se vypořádá se všemi standardy FSC. Například do směrnice patří popis rolí – kdo je zodpovědný za co v rámci firemních procesů týkajících se FSC. Interní audit má zabezpečit to, že pokud přijde nějaká zakázka, všichni vědí, co mají dělat, aby se standardy FSC dodržovaly. Firma se může připravit na audit sama nebo může kontaktovat nás a my jí rádi poskytneme veškeré dostupné materiály. Pořádáme také semináře, kde tuto tématiku vysvětlujeme.

U toho bych se trochu zastavila, protože jazyky certifikace FSC jsou prozatím jen angličtina a španělština. Je pro české klienty snadné orientovat se v podkladech FSC?

Vnímáme to též jako složitou část systému, v jehož rámci existují desítky standardů, politik a doporučení. Bohužel pro FSC není možné přeložit všechny tyto dokumenty do všech jazyků světa, kde FSC působí. Mimo jiné může při překladu dojít ke ztrátě původního smyslu doporučení, případně k větším chybám, což by bylo problematické. Nicméně v České republice čekáme na to, až bude během příštího roku schválena revize základního standardu pro dževozpracovatelký řetězec, který všichni držitelé certifikátu zpracovatelského řetězce musí splnit, a ten zrevidovaný se chystáme přeložit do češtiny.

Kromě jazyka, jaká je podle vás největší překážka při certifikaci?

Máme za to, že to je dostupnost FSC suroviny. Například v Česku, jak jsme už zmínili, je málo FSC certifikovaných lesů, což může být pro větší firmy problém. Dále jsou s přípravami i auditem samotným spojeny určité náklady, ale to jsou věci, které se dají docela snadno vyřešit.

Nedávno byly znovu navýšeny administrativní poplatky pro FSC. Bylo avizováno, že část z nich bude směřována pro FSC v každém státě, aby zde bylo možné lépe podporovat certifikované subjekty. Jak bude tato podpora konkrétně vypadat?

Kromě možnosti, že nás může kdykoliv kdokoliv kontaktovat a poradit se s námi v FSC věcech, připravujeme také spoustu informačních materiálů – různé manuály pro certifikované firmy nebo pro lesníky. Vytváříme a revidujeme standard, pořádáme semináře, kde se snažíme informovat o změnách, máme i elektronický magazín, kde informujeme o novinkách FSC nebo o případech zneužití loga FSC, čemuž se vždy snažíme zabránit, protože to poškozuje naší známku.  

Myslíte, že se nám dlouhodobě podaří zachránit lesy České republiky a světa i pro další generace?

Já jsem přesvědčen, že ano. Jako spotřebitelé máme mnoho možností, jak to ovlivňovat – třeba jen tím, jak a co nakupujeme a co tím podporujeme. Jsem optimista, proto věřím, že lesy zachováme, i když jich možná bude o něco méně a budou vypadat třeba jinak, než dnes. 


Podporující členové FSC Česká republika:http://www.hornbach.czhttp://www.pointcz.cz
 

® FSC, A.C. All rights reserved. FSC-SECR-0038