tomas duda

Lesy patří k nejvíce ohroženým ekosystémům na planetě a veřejnost v nich má různé zájmy. Ekonomické (získáváme z nich dřevo, tedy obnovitelnou surovinu), sociální (relaxace, sportovní vyžití) ale i environmentální (např. stabilita krajiny, hospodaření s vodou, biodiverzita). Na těchto třech stejně důležitých pilířích stojí také organizace FSC a šetrné lesní hospodaření, které podporuje. V České republice FSC dlouhodobě prosazuje rychlejší změnu druhového složení lesů ve prospěch původních a odolnějších druhů. Kromě toho podporuje také větší využívání přirozené obnovy lesů a omezení využívání holosečí. To vše přispívá k vytváření druhově i věkové rozrůzněných lesů, které jsou stabilnější a lépe odolávají klimatické změně. FSC ČR se snaží široké veřejnosti zprostředkovat téma významu lesů a dřeva jako obnovitelné suroviny, kterou potřebujeme a u které bychom měli dbát na to, z jakého lesa pochází.

Můžete našim čtenářům představit organizaci Forest Stewardship Council (dále jen FSC)?

Tato mezinárodní organizace vznikla před 28 lety, aby chránila lesy tím, že podporuje šetrné lesní hospodaření. Na mezinárodní úrovni máme asi 800 členů. Jsou to např. dřevozpracovatelské firmy, nevládní organizace zabývající se ekologií či sociálními aspekty domorodých obyvatel, vlastníci lesů, vědci, odbory, vědce atd. Ty posadíme k jednomu stolu, aby se domluvili, co je to odpovědné lesní hospodaření a stanovili pravidla, na základě kterých je udělován FSC certifikát.

Co je tedy šetrné lesní hospodaření?

Náš systém je mezinárodní a všechny národní standardy FSC musí splnit určité základní principy. V ČR jde o asi 180 pravidel. Český standard podporuje vysazování listnatých dřevin a jedlí, které v lesích nejvíce chybí. Pak požadujeme výrazné omezení holosečí, chemie a to, aby lesníci nechávali část stromů v lese. Trouchnivějící dřevo na sebe váže vodu, spoustu hmyzu, mikroorganismů a hub a je pro les prospěšné.

Ještě něco dalšího, co není v lesích běžné?

Preferujeme přirozenou obnovu lesů, třeba ze semene šišek nebo jiných plodů. Prostě to spadne, vyroste a není nutné kupovat a vysazovat sazenice. Cílem toho všeho je odvrátit se od hospodaření z posledních 200 let, které bylo založeno na stejnověkých zejména smrkových monokulturách obnovovaných holosečí. Směřujeme k tomu, aby byly lesy pestřejší a výškově a věkově rozrůzněné. Díky tomu jsou pak zdravější a odolnější.

Má to důvod?

Klimatickou změnu. Když přijde několik sušších let, což jsme tu před nedávnem zažili, tak smrky, které nejen tady v okolí Brna nejsou původní, to nezvládnou. Napadne je kůrovec a ten si na takové monokultuře smlsne.

Pokud zájemce splňuje všechny podmínky, jak složitá je cesta k FSC certifikátu?

Vlastník lesa se připraví, pozve si auditora a pak záleží, jak je majetek velký. Může to být otázka několika dnů. Příprava je obvykle delší. Záleží, jak odlišně od standardu dotyčný hospodaří. Členové naší organizace jsou tvůrci pravidel, ale neděláme každoroční audity ani neudělujeme certifikáty, abychom nebyli ve střetu zájmu.

Co pro držitele certifikát FSC znamená?

Výhody jsou různé, mění se v čase i v místě. Některým vlastníkům to ukázalo věci, které jsou jednoduché a mají význam pro přírodu, aniž by byly finančně náročné. FSC je ale také tržní nástroj. Je schopné zvýšit prodejní cenu za dřevo nebo zajistit jeho pravidelný odběr. Další výhodou je komunikace dobrého jména vlastníka. Nechlubíte se sami, ale to, že v lese hospodaříte dobře za vás potvrzuje nezávislý systém.

Jaká plocha lesa na světě se má vaši certifikaci?

229 milionů hektarů, což je zhruba 6 % lesů na světě. Máme cíl, aby těch lesů bylo 300 milionů hektarů do roku 2026. A lesů na světě je 4,06 bilionů hektarů.

Velké téma je kácení brazilských pralesů.

Je třeba říct, že stejné problémy jsou i v jehličnatých lesích severní polokoule. Ty lesy trpí stejně a jsou stejně důležité, jen tropy jsou atraktivnější. FSC se snaží zastavit odlesňování a nelegální těžbu v lesích na celém světě, takže i včetně pralesů. V lesích, které mají náš certifikát jsou tyto praktiky zakázané. Problémem je, že tyto věci se zpravidla dějí v lesích, které FSC certifikát nemají. V tomto ohledu je zajímavý například projekt, kdy FSC spolupracuje s vědci, kteří se snaží zkoumáním pod mikroskopem zjistit původ tropického dřeva. Stačí úštěpek, ze kterého se vystopuje, kde strom rostl a zda tedy nejde o nelegální těžbu.

Jak jsou na tom lesy v Brně a okolí?

Když to srovnám s celou republikou, tak dobře. Je tu dost listnatých a smíšených lesů. I tak ale vidíme dopad klimatické změny. Máme dva velké vlastníky lesů, kteří tu hospodaří hodně dlouho a hodně dobře, a to Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. Ti se poprvé se certifikovali v roce 2000. A pak Lesy města Brna, které se připojily v roce 2016.

Co si myslíte o vánočním stromu na náměstí Svobody, který pochází ze Křtin? Zaznívají názory, že kácet každý rok strom a mít ho pár týdnů na náměstí nedává smysl.

Pro ten samotný strom je to samozřejmě konec. Já to ale vnímám jako tradici, navíc jednu z mála, která je sdílená v celém státě a moc takových symbolů nemáme. Definuje to atmosféru toho času a mně se ta tradice líbí. Tomu lesu je to ale asi celkem jedno, ta škoda je naprosto minimální.

A obecně vánoční stromky můžou mít vliv na přírodu? Má větší smysl mít plastový strom nebo jedličku v květináči?

Rozhodně je lepší preferovat české stromky než ty dovážené ze zahraničí, ať už jde o velký stromek nebo sazeničku v květináči. V Brně a okolí je navíc o svátcích velmi jednoduché pořídit vánoční stromeček z FSC lesa, který pochází ze zdravotní prořezávky. Říká se tomu výchova lesa a na samotné lesy to má příznivý vliv. Tyto stromky prodává každoročně např. lesní podnik ŠLP Křtiny.

Celou dobu se bavíme o lesním hospodářství a dřevozpracujícím průmyslu. Jaké aktivity děláte směrem k veřejnosti?

V rámci naší kampaně „Mysli na lesy“ se lidem snažíme ukázat logo FSC a vysvětlit jim, co to znamená, když ho najdou na výrobku. Jakmile ho totiž uvidí a ví, co za ním je, všímají si ho i v obchodech. Děláme to různě. Máme fotosoutěž, kam se zapojují tisíce lidí a děláme z nich výstavy, třeba na Ekofilmu nebo v nákupních centrech. Máme i lesnickou webovou hru „Lesaria“, kde si mohou lidé vyzkoušet, jak hospodařit šetrně. Udělali jsme lesní stezky, nejbližší jsou na Svitavsku, ale také v Krkonoších či Zlíně. A minulý rok jsme vytvořili miniseriál, jak jsou na tom české lesy a jak by se v nich dalo hospodařit. Čtyřmi díly prováděl Tomáš Klus. Letos pak plánujeme dva video spoty s Janou Plodkovou a Václavem Neužilem.

 

Rozhovor vyšel v brněnském měsíčníku Metropolitan