Nejčastější dotazy o FSC

Certifikační systém lesního hospodaření a zpracovatelského řetězce FSC, který vznikl v roce 1993 z iniciativy zástupců mezinárodních ekologických organizací, velko- i maloobchodníků se dřevem, lesníků, dřevozpracujícího průmyslu, sdružení domorodých obyvatel, odborů a certifikačních organizací z celého světa. Základní myšlenkou organizace FSC je podporovat

• environmentálně odpovědné,
• sociálně přínosné a
• ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů celého světa, a tím napomoci chránit mizející, ohrožené a devastované světové lesy.

Od vzniku FSC vznikla celá řada certifikačních systémů, které ovšem často nesplňují základní kritéria pro důvěryhodný certifikační systém, jako je otevřenost všem zainteresovaným stranám, transparentnost, nezávislost na průmyslu a nepožadují skutečné zlepšení lesního hospodaření. Pro svou otevřenost a transparentnost si FSC zachovává podporu nevládních ekologických a sociálně orientovaných nevládních organizací i lesnicko-dřevařského odvětví.

Certifikace FSC představuje důvěryhodný systém lesní certifikace a certifikace zpracovatelského řetězce s celosvětovou působností. Díky své transparentnosti, otevřenosti všem zájmovým skupinám a díky striktním sociálním a ekologickým standardům má FSC podporu největších environmentálních organizací jako WWF, Friends of the Earth nebo Greenpeace, stejně jako velkých dřevozpracovatelů a obchodních řetězců, jako je IKEA, Hornbach, Jysk, DM drogerie, Tchibo, Lidl, Marks & Spencer, Home Depot a mnoho dalších.

Lesním certifikačním systémem FSC se rozumí proces kontroly konkrétního lesa za účelem zjištění, zda-li je obhospodařován v souladu se standardem FSC. Jestliže tomu tak je, má vlastník lesa právo používat pro dřevo ze svého lesa logo, které na trhu jeho dřevo odliší od dřeva nejasného původu. Rozloha lesů certifikovaných systémem FSC velmi rychle roste. V dubnu 2021 bylo celkem certifikováno přes 223 milionů hektarů lesa ve více než 82 zemích světa. Z toho zhruba polovina rozlohy připadá na Evropu.

Prostřednictvím certifikace zpracovatelského řetězce (C-o-C, chain of custody) je možno zaručit, že konečný výrobek pochází z lesů s certifikátem FSC. V praxi to znamená, že každý zpracovatel i obchodník ve zpracovatelském řetězci, od lesa až k výrobci finálního výrobku, musí získat certifikát FSC. To dává zákazníkovi jistotu, že kupuje výrobek z šetrně obhospodařovaných lesů. Počet výrobků s logem FSC také rychle roste: dnes lze najít desítky tisíc výrobků s logem FSC téměř v každém obchodě. Certifikát FSC má dnes oprávnění používat přes 45 000 firem ve zpracovatelském řetězci. Na trhu najdeme FSC certifikované hračky, nábytek, okna, dveře, zahradní nábytek, nábytek do domácností, kanceláří, potřeby pro kutily, obaly na potraviny, ubrousky, papírové hygienické potřeby, knihy, kuchyňské náčiní a stavějí se domy a mosty ze dřeva FSC.

Lesy patří k nejvíce ohroženým ekosystémům naší planety. Vědci odhadují, že ve víceméně původním, nenarušeném stavu zůstala už jen asi pětina plochy původních pralesů. Každý rok ztrácíme plochu pralesů přibližně o rozloze České republiky, na níž žijí tisíce druhů rostlin a živočichů. Velmi vážný problém představuje nelegální těžba. Odhaduje se, že v brazilské Amazonii je 80 % stromů pokáceno nezákonně. V roce 2018 Interpol odhadl, že až 30 % veškerého dřeva, se kterým je ve světě obchodováno, pochází z nezákonné těžby. Ani české a evropské lesní hospodaření se často nevyhýbá nešetrným lesnickým praktikám. Také v naší zemi stále ještě na mnoha místech určují krajinný ráz přírodnímu stavu vzdálené, uměle vysazené, převážně smrkové a borové monokultury, které špatně odolávají klimatickým změnám a kalamitám. Zdravotní stav českých lesů patří k nejhorším v Evropě, lesy mají sníženou schopnost zadržovat srážky či čelit přemnožení kůrovce.

Díky vysokým ekologickým a sociálním požadavkům a důkladnému systému kontroly jejich plnění, zaručuje certifikát FSC zákazníkovi, že dřevo či výrobek ze dřeva s visačkou FSC pochází z šetrně obhospodařovaného lesa. FSC má proto podporu největších ekologických organizací, jako Světový fond na ochranu přírody (WWF), Friends of the Earth (v Česku Hnutí DUHA) nebo Greenpeace, i velkých obchodních řetězců jako IKEA, Hornbach či Jysk, které FSC výrobky nabízejí.

Na trhu jsou v současnosti již desetitisíce druhů výrobků s označením FSC. Tuzemské obchody nabízejí FSC výrobky jako jsou např. domácí a zahradní nábytek, násady na nářadí, desky, schody, parkety, podlahy, hračky či kancelářský papír a mnoho dalších produktů ze dřeva. Česká nakladatelství začínají tisknout některé knihy na FSC papíře. Visačka FSC pro nás znamená záruku, že svým nákupem nepřispíváme k devastaci lesů či pralesů ani nepodporujeme nezákonnou těžbu dřeva.  Při nákupu výrobků ze dřeva se proto prodejce ptejte na záruku jejich bezvadného a šetrného původu – značku FSC.

Tomuto tématu se věnuje stránka Logo FSC a ochranné známky.

Podklady pro vytváření FSC standardů pro lesní hospodaření v jednotlivých zemích sestávají z celkem 10 mezinárodních principů a 70 upřesňujících kritérií, které připravila mezinárodní organizace FSC. Jednotlivé národní standardy jsou normativní dokumenty, které specifikují podmínky, jež musí lesní hospodář spravující les splnit, aby mohl obdržet certifikát FSC. Součástí Českého standardu FSC je upřesněné znění mezinárodních principů a kritérií FSC, které jsou přizpůsobeny specifickým podmínkám v České republice. Jednotlivé indikátory určují požadavky principů a kritérií pro přírodní a socioekonomické podmínky v České republice. 

Princip 1: Dodržování zákonů a principů FSC 

Lesní hospodaření musí respektovat všechny příslušné zákony dané země i mezinárodní úmluvy a smlouvy, které se daná země zavázala dodržovat, a musí vyhovět všem principům a kritériím FSC.  

Princip 2: Vlastnická a uživatelská práva a povinnosti 

Dlouhodobá vlastnická práva a práva na užívání pozemků a lesních zdrojů musí být jasně definována, zdokumentována a právně zakotvena. 

Princip 3: Práva domorodých obyvatel 

Musí být uznána a respektována zákonná a zvyková práva domorodých obyvatel vlastnit, užívat a hospodařit se svou půdou, územím a zdroji. Princip není v České republice aplikovatelný. 

Princip 4: Vztahy k místnímu obyvatelstvu a práva zaměstnanců 

Podniky lesního hospodaření musí zachovávat nebo zvyšovat dlouhodobý sociální a ekonomický blahobyt lesních dělníků a místních komunit.  

Princip 5: Užitky z lesa 

Lesní hospodářská opatření musí podněcovat účelné využívání rozmanitých produktů a funkcí lesa tak, aby byla zajištěna jeho ekonomická životaschopnost a celá řada environmentálních asociálních užitků.  

Princip 6: Vliv na životní prostředí

Hospodaření v lesích musí zachovávat biologickou rozmanitost a s ní spojené hodnoty, vodní zdroje, půdu i jedinečné a křehké ekosystémy a krajinné celky, a zajišťovat tak ekologické funkce a integritu lesa.  

Princip 7: Hospodářský plán 

Musí být písemně vypracován, naplňován a aktualizován hospodářský plán, přiměřený rozsahu a intenzitě zásahů. Musí být jasně určeny dlouhodobé cíle lesního hospodaření a stanoveny prostředky, jak jich dosáhnout. 

Princip 8: Monitoring a hodnocení 

S ohledem na rozsah a intenzitu lesního hospodaření musí být prováděn monitoring, který bude podkladem pro hodnocení stavu lesa, výnosů lesních produktů, zpracovatelského řetězce (chain of custody), hospodářských opatření a jejich sociálních a environmentálních dopadů.  

Princip 9: Zachování lesů s vysokou ochranářskou hodnotou 

Hospodářské zásahy v lesích s vysokou ochranářskou hodnotou musí zachovávat nebo rozvíjet charakteristické znaky, jimiž se tyto lesy vyznačují. Rozhodnutí, která se vztahují na lesy s vysokou ochranářskou hodnotou, musí být vždy zvažována na základě principu předběžné opatrnosti. 

Princip 10: Plantáže 

Plantáže musí být plánovány a obhospodařovány podle principů a kritérií 1 – 9 a principu 10 a jeho kritérií. Plantáže sice mohou v mnoha směrech znamenat sociální a ekonomický přínos a mohou přispět k uspokojování celosvětové potřeby lesních produktů, měly by však být pouze doplňkovou součástí hospodaření v přirozených lesích, snižovat tlak na jejich využívání a podporovat jejich obnovu a ochranu.

Vlastníkům/správcům lesů může certifikátu FSC přinést řadu výhod:

• zvýhodněné postavení na trhu se dřevem – např. přednostní odběr a/nebo zvýšené výkupní ceny, zejména v době krize na trhu se dřívím
• prestižní ocenění dokladující nadstandardní lesní hospodaření 
• poskytuje pravidelnou kontrolu hospodaření třetí stranou
• pomáhá zlepšovat zdravotní stav a stabilitu lesních porostů
• pomáhá s předcházením sporů mezi vlastníkem lesa a zájmovými skupinami (např. místními občany, spolky apod.)
• uchovává nebo zvyšuje kvalitu půd, jejich vodohospodářskou funkci a je prevencí před erozí lesních půd

FSC je pro vlastníky lesa (často obecní či městské) také prestižním oceněním a nástrojem jak nezávisle doložit, že hospodaření na daném lesním majetku je zodpovědné. Certifikace FSC je výhodný krok pro všechny typy a velikosti lesních majetků a pro navazující dřevozpracující průmysl. Lze ji využít k získání nových odběratelů a majitelé lesů mohou využít zvýhodněných podmínek výkupu FSC dřeva.

Již v roce 2017 vydala Komise pro životní prostředí AV ČR stanovisko, ve kterém píše: „Na půdorysu ekonomických, environmentálních a sociálních zájmů vytvořilo FSC pravidla, která požadují pěstování odolných, prostorově a druhově bohatých lesů neohrožujících půdu a dbajících na vodní režim v krajině, vázání uhlíku a biodiverzitu. FSC tak může na rozdíl od jiných existujících nástrojů garantovat zlepšení stavu lesů a lépe je připravit na změny klimatu tak, jak to i odpovídá opatřením schváleným pro lesy v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu (usnesení vlády č. 34 ze dne 16. ledna 2017).[více informací zde]

Pravidla certifikace FSC v ČR např.:

• zaručují rychlejší obnovu změněného druhového složení lesů (dodnes dominovala produkce smrku a borovice, ale přirozenou dřevinou našich lesů jsou spíše buky, duby a jedle)
• výrazně omezují používání holosečí a požadují těžit stromy jemnějšími metodami (tím dochází k výškové a věkové diferenciaci a zvýšení odolnosti lesů)
• požadují ponechávat část stromů k dožití a zetlení a část lesů samovolnému vývoji
• omezují požívání nebezpečných chemických látek
• detailnější informace najdete v úvodních prezentacích sborníku z konference z roku 2018 ve Křtinách.

Více informací o tomto tématu a roli FSC při mitigaci klimatických změn najdete na stránce Lesy a klimatické změny

V březnu 2021 bylo systémem FSC certifikováno více než 220 mil. hektarů lesů v 82 zemích světa. Z toho téměř polovina rozlohy připadá na Evropu, kde nejvíce certifikovaných lesů najdeme ve Švédsku, Polsku, Chorvatsku, Velké Británii, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Rumunsku a Německu. Certifikátem FSC se zároveň mohlo pochlubit více než 45 tisíc podniků ve zpracovatelském řetězci v 130 zemích světa. Více informací o stavu certifikace FSC ve světě najdete v našich průběžně aktualizovaných interaktivních mapách.

V České republice vlastní prestižní certifikát FSC např. Školní lesní podnik Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity ve Křtinách u Brna, Hlavní města Praha, Lesy města Brna, Milan Hron, Správa Krkonošského národního parku, Klášterní lesy Strahov, STEELPARK s.r.o., Lesy Nový Berštejn, Les a krajina a další lesní podniky jej zvažují nebo jsou právě v certifikačním procesu. Celková plocha FSC certifikovaných lesů je v březnu 2021 více než 120 tis. ha a za poslední tři roky stoupla rozloha české FSC certifikované plochy o více než 100 %. Certifikát FSC vlastnilo celkem 328 dřevozpracujících firem (bez multi-site certifikátů), což je nejvíce z podobně zaměřených certifikací (nejen) v ČR . Aktuální databázi všech certifikovaných subjektů najdete zde.

Udělení certifikátu pro vlastníky lesů je podmíněno dodržováním Českého standardu FSC. Detailní popis jednotlivých kroků vedoucích k získání certifikátu lesního hospodaření najdete v našem průvodci Certifikace krok za krokem

Organizace FSC vytvořila 10 celosvětově platných principů a další kritéria pro lesní hospodaření. Na jejich základě členové jednotlivých národních poboček FSC vytvářejí národní standardy FSC. V zemích, kde dosud nebyl vytvořen či schválen národní standard FSC, certifikují certifikační firmy na základě obecných standardů, vycházejících z mezinárodního standardu FSC. Pro Českou republiku byl již národní pobočkou FSC ČR vytvořen Český standard FSC, podle kterého se certifikují lesní majetky FSC v ČR. Finální podobu Českého standardu schvalují členové tří sekcí FSC ČR (ekonomické, environmentální a sociální) na Valné hromadě, přičemž se sekce nejprve snaží najít konsensus. Pokud ho nenajdou, tak hlasují, ale aby výsledná podoba návrhu byla schválena, musí souhlasit všechny tři sekce. Schválená verze standardu je následně ještě před implementací finálně posuzována mezinárodní centrálou FSC z hlediska dodržování procesních požadavků tvorby standardu a principů a kritérií FSC.

Aby byla zachována nezávislost a nestrannost, neprovádí certifikační audity samo FSC (ani prostřednictvím svých národních poboček jako je FSC ČR). Certifikací se zabývají akreditované certifikační firmy. Tyto firmy jsou za předem jasně stanovených podmínek akreditovány a jejich práce je dále pravidelně kontrolována. Databáze certifikačních firem je k nalezení na stránkách Assurance Services International (ASI).

FSC ČR je samostatnou neziskovou organizací a zároveň národní pobočkoun FSC v České republice. Mezi hlavní činnosti sdružení patří prosazování a propagace přírodě blízké lesního hospodaření a lesní certifikace systémem FSC, stejně jako certifikace zpracovatelského řetězce a společností v něm, podpora odpovědné spotřeby dřevěných výrobků, vytváření a revize Českého standardu FSC a monitoring certifikačního procesu v ČR. FSC ČR ovšem, stejně jako ústředí FSC a jeho jiné národní pobočky, neprovádí samotnou certifikaci FSC a neudělují certifikáty – tato role přísluší akreditovaným certifikačním firmám.

FSC ČR získává zdroje pro své aktivity od mezinárodní centrály FSC a prostřednictvím grantů od českých ministerstev, nadací, mezinárodních institucí a podpůrných členů sdružení. Dosud nás podpořily následující nadace a mezinárodní instituce: Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Státní fond životního prostředí, ESF, Světový fond pro ochranu přírody (WWF), Norské finanční mechanismy, Nadace Partnerství, Nadace rozvoje občanské společnosti, Grassroots Foundation, Hatzfeld Foundation, Heinrich Boell Stiftung, Stichting DOEN, Nizozemská ambasáda v Praze, Česko - německý fond budoucnosti ad.